ODKUD TO
VLASTNĚ VÍME?

Jak informace ověřujeme

Neexistuje jeden univerzální postup pro každou zprávu. Základní logika je ale podobná.

Jeden zdroj někdy stačí

Pravidlo „jeden zdroj není zdroj“ zní hezky, ale ve skutečnosti může být zavádějící.

Pokud chceme zjistit, jak zní konkrétní zákon, rozhodující je jeho platné znění. Pokud chceme vědět, jak hlasovala Poslanecká sněmovna, může být oficiální záznam hlasování podstatnější než deset článků, které ho převyprávějí.

A pokud chceme doložit, že určitý člověk něco řekl, jeho původní veřejný záznam může být nejpřímějším podkladem.

A někdy jeden zdroj nestačí

Jiná situace nastává, když zdroj nepopisuje pouze vlastní rozhodnutí, dokument nebo výrok, ale tvrdí něco, co je potřeba ověřit nezávisle.

Čím závažnější, spornější nebo méně pravděpodobné tvrzení je, tím silnější podklady chceme mít.

Pokud existují další relevantní a skutečně nezávislé zdroje, snažíme se je dohledat.

Pět médií nemusí znamenat pět zdrojů

Několik médií může publikovat prakticky stejnou informaci, protože všechna vycházejí z jedné tiskové agentury, tiskové zprávy nebo původního článku.

Proto se snažíme zjistit, zda jde skutečně o nezávislá potvrzení, nebo jen o jednu informaci, která se vydala na výlet po internetu.

Oficiální zdroj není automaticky neutrální

Oficiální vyjádření je výborným zdrojem pro zjištění toho, co konkrétní instituce, firma nebo osoba tvrdí.

Nemusí ale samo o sobě dokazovat, že obsah tvrzení je pravdivý.

Tisková zpráva firmy například spolehlivě dokládá, co firma oznámila. Pro posouzení jejích výsledků, dopadů nebo sporných tvrzení mohou být potřeba další podklady.

Média používáme jako zdroj. Ne jako razítko pravdy.

Kvalitní média a tiskové agentury jsou důležitou součástí práce se zprávami. Mohou mít reportéry přímo na místě, vlastní zdroje, rozhovory nebo přístup k dokumentům, které nejsou běžně dostupné.

Ani známé médium ale není neomylné. Pokud je možné důležité tvrzení dohledat přímo v původním podkladu, dáváme přednost tomu, abychom se podívali i tam.

Studie: titulek není výzkum

U vědeckých a odborných témat se snažíme rozlišovat mezi samotnou studií, tiskovou zprávou o studii a mediálním článkem, který její výsledky shrnuje.

Díváme se podle možností na to, co výzkum skutečně zkoumal, jaké měl limity a zda závěr odpovídá tomu, co se z něj následně tvrdí.

Wikipedie: dobrý rozcestník, ne poslední slovo

Wikipedie může být užitečná pro rychlou orientaci v tématu, základní souvislosti nebo nalezení dalších zdrojů.

U podstatných faktických tvrzení se ale snažíme pokračovat k původním nebo důvěryhodnějším podkladům, na kterých informace stojí.

Jinými slovy: Wikipedie může ukázat, kde je bar. Účet si raději zkontrolujeme sami.

Když se zdroje rozcházejí

Někdy se i relevantní zdroje neshodují. To není důvod vybrat si ten, který se nám zrovna víc hodí.

Zkoumáme, proč se informace liší: mohou používat jinou metodiku, pracovat s jiným obdobím, mít různě aktuální data nebo vycházet z odlišných podkladů.

Pokud rozpor neumíme spolehlivě vyřešit, chceme čtenáři říct, že existují rozdílné informace a co o jejich spolehlivosti víme.

Anonymní zdroje

Informace od zdroje, jehož identitu čtenář nezná, vyžaduje vyšší opatrnost.

Pokud někdy pracujeme s informací založenou na anonymním zdroji, hodnotíme její význam, důvěryhodnost zdroje, možnost nezávislého ověření a důvod, proč identita zdroje není zveřejněna.

Kde je to možné, hledáme další potvrzení.

Sociální sítě

Příspěvek na sociální síti může být primárním zdrojem toho, že konkrétní účet něco zveřejnil.

Není ale automaticky důkazem, že obsah příspěvku je pravdivý. Bereme v úvahu také to, zda jde skutečně o účet dané osoby nebo organizace a zda příspěvek není vytržený z kontextu.

U fotografií, videí a virálního obsahu se podle významu informace snažíme ověřovat původ, datum, místo a kontext.

Když něco ověřit nejde

Pak to napíšeme.

Informace může být relevantní, i když zatím není možné potvrdit každou její část. Čtenář ale musí poznat, kde končí potvrzená fakta a začíná tvrzení, odhad nebo nejistota.

A co AI?

Umělá inteligence může pomáhat při hledání informací, třídění podkladů, porovnávání textů nebo přípravě rešerše.

AI ale není primární zdroj a její odpověď sama o sobě není důkazem pravdivosti.

Pokud AI upozorní na údaj, citaci, studii nebo dokument, důležité tvrzení má být ověřitelné prostřednictvím skutečného podkladu.

Zdroje chceme ukazovat i čtenářům

Tam, kde je to možné a užitečné, chceme u článků odkazovat na důležité veřejně dostupné podklady, ze kterých informace vycházejí.

Čtenář tak nemusí věřit Bartenderovi jen proto, že má hezké logo a skleničku. Může se podívat, z čeho jsme vycházeli.

Související pravidla

Práce se zdroji je součást širšího způsobu fungování projektu. Další pravidla popisujeme na samostatných stránkách.