Arktické proudy urychlují transport uhlíku na dno Čukotského moře

V červnu a červenci 2023 proběhl v Čukotském moři terénní výzkum podledového květu fytoplanktonu. Pozornost vědců se zaměřila mimo jiné na to, jak se organická hmota z těchto květů dostává do hlubších vrstev a k mořskému dnu.

Klíčovým mechanismem je fronta mezi chladnou vodou bohatou na živiny pod ledem a teplejšími vodami. Podle popsaného mechanismu podporuje dynamický sestupný transport fytoplanktonu, který může dopravovat uhlík k mořskému dnu rychleji než samotné gravitační klesání.

Přesná velikost tohoto urychlení ale není v dostupných podkladech jednotná. Mediální shrnutí novější studie uvádí, že v místech s výraznou frontální dynamikou klesal fytoplankton přibližně čtyřikrát rychleji než v ostatních sledovaných podmínkách. Jde o tvrzení z jediného mediálního shrnutí a jeho ověření v plném primárním textu vyžaduje další kontrolu.

Související studie z roku 2024 naproti tomu uvádí, že frontální subdukce pumpovala chlorofyl přibližně rychlostí 4 metry za den, tedy zhruba řádově rychleji než samotné gravitační klesání. Tyto údaje nemusí popisovat stejnou metriku nebo stejnou srovnávací základnu, proto z nich nelze bez dalšího ověření vytvořit jeden přesný násobek.

Bezpečný závěr je užší, ale stále zajímavý: arktické proudění může významně ovlivňovat, jak rychle se uhlík spojený s fytoplanktonem dostává z podledových vrstev k mořskému dnu. Na přesné číslo si zatím vědecká opatrnost bere poslední rundu.